Dost často se jim stává, že se jim všechny nožky rozjedou a štěňátka se rozplácnou na břiše, ale žádný učený z nebe nespad, a proto mají vždy plno elánu a pokračují dál.

Již se začínájí více orientovat v prostoru, používají svoje malá očka a navzájem se povzbuzují štěkáním. Zrakové a zvukové podněty pro ně nabývají na důležitosti. Ve vzájemnému poznávání používají také svoji tlamičku a nadšeně se okusují.
Ještě jsem Vám ani neřekla, že moji bílí prckové již mají svá jména: Cairo, Cargo, Ciwi, Clarke Arthur.
Video ze života 3. týdenních štěňátek je na následujícím odkazu:
Náhledy fotografií ze složky 3. týden